Michal Otyepka: Jedině široká spolupráce je cesta, jak jít kupředu a zůstat mezinárodně konkurenceschopní

Díky CATRIN získala Univerzita Palackého prestižní projekt Technologie za hranicí nanosvěta – TECHSCALE z výzvy Špičkový výzkum OP JAK s dotací téměř půl miliardy korun. Multioborový tým vede fyzikální chemik Michal Otyepka.


Mnozí vědci v České republice žili v posledních měsících výzvou Špičkový výzkum z Operačního programu Jan Amos Komenský. Vámi vedený projekt TECHSCALE uspěl ve velké konkurenci, navíc ve svém oboru získal vysoké ohodnocení. Co pro vás tento úspěch znamená?

Přípravě projektu jsme věnovali obrovské úsilí a v předvečer vánočních svátků velmi nerad vzpomínám na bezesné noci i několik téměř infarktových stavů, kterými celý přípravný tým vloni touto dobou procházel. Velký stres ale vystřídala obrovská radost, když jsme viděli výsledky. Umístění na druhém místě v takto náročné projektové výzvě beru nejen jako zadostiučinění, ale také jako ohodnocení systémové a dlouhodobé práce nás a našich partnerů z Univerzity Karlovy a CEITEC-VUT. Také si myslím, že se nám podařilo sestavit skvělý a fungující interdisciplinární tým, který pokrývá vedle přírodovědných oborů i společenská témata. Spolu jsme hledali cesty spolupráce, které nám dovolí výrazně posunout hranice současného světa nanomateriálů k technologiím, které pracují s jednotlivými atomy.

Na svém kontě máte řadu dalších úspěchů včetně toho, že jste čtyřikrát uspěl v soutěži o granty Evropské výzkumné rady. Mohl jste stavět i na této zkušenosti?

Každou zkušenost zúročujeme v následujících projektech a neustále projektové návrhy vylepšujeme. Je to nekončící příběh. Myslím, že celá CATRIN se v oblasti mezinárodních projektů za poslední dva roky nesmírně posunula kupředu, úročíme naše investice do této oblasti a vidíme první výsledky v projektové úspěšnosti. Kromě samotné vědy akcentují mezinárodní projekty celou řadu dalších témat, které se věnují implementaci a dopadům. Určitě jsme v rámci TECHSCALE zhodnotili naše zkušenosti z mezinárodních projektů.

Očekáváte zásadní objevy, které posunou hranice současných nanotechnologií a najdou uplatnění v celé řadě oblastí. Na co konkrétně se můžeme těšit?

V současnosti patří nanomateriály a nanotechnologie mezi dobře zavedené vědní disciplíny, které posunuly naše poznání a odrazily se v obrovské řadě aplikací. Celým projektem se line jednoticí téma, kterým je posouvání hranic nanosvěta a dosažení přesnosti při řízení vlastností až na úrovni jednotlivých atomů. Chceme takové materiály navrhovat a řízeně připravovat. Už během návrhu budeme brát v úvahu bezpečnost materiálů a možné společenské dopady. Následně cílíme na oblasti, v nichž vidíme největší příslib využití. Tedy senzoriku, katalýzu a ukládání energie. Věřím, že se nám podaří připravit nové materiály, které změní paradigma například v boji s antibiotickou rezistencí, dále velmi účinné katalyzátory pro průmyslové výroby či selektivní a citlivé senzory.

V čem je podle vás projekt ojedinělý?

Jako unikátní prvek projektu vidím propojení čtyř pilířů. Jsou to počítačový design, syntéza a charakterizace nových materiálů, jejich aplikační využití a také bezpečnost a společenské dopady. Nedávné krize nás naučily, že technici a přírodovědci musí úzce spolupracovat s odborníky ze společenskovědních oborů. Taková spolupráce dovoluje nově zpracovávat témata, otevírá zcela nové perspektivy a vyvolává otázky, které si přírodovědec běžně neklade. Myslím, že toto organické propojení disciplín velmi ocenili i hodnotitelé projektu.

Jak se s kolegy ze společenských věd učíte hledat společnou řeč?

Upřímně, jde to pomalu. Ani pro jednu stranu to není lehké. Přirovnal bych to k velmi ostýchavým námluvám. Sám vím z předchozích projektů, že někdy trvá jen nalezení „společného jazyka kmene“ asi rok. Skvělé je, že všichni k sobě hledáme cestu, neboť vidíme obrovský potenciál, který účinné propojení poskytne. Jsem přesvědčený, že tohle úsilí přinese brzy své ovoce.

Projekt už má první výsledky v podobě publikací v prestižních časopisech. Můžete některé přiblížit?

Řadu nových společných projektů teprve rozbíháme. Stávající spolupráce jistě vše urychlila, nedávno se nám povedlo s kolegy z CEITEC Energy najít způsob jak vylepšit výrobu amoniaku. Navíc jsme při práci využili výpočetní kapacity národního superpočítačového centra IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Jednoznačně se totiž ukazuje, že jedině široká spolupráce je cesta, jak jít kupředu a zůstat mezinárodně konkurenceschopnými. Věřím, že i tento projekt nám umožní zesílit a zintenzivnit naši spolupráci doma i v zahraničí. A také věřím, že nám v tom pomůže naše Mezinárodní vědecká rada, která čítá šest skvělých světových odborníků.

Informace o projektu jsou dostupné na www.techscale.cz.

Prof. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D. (*1975)

Vystudoval fyzikální chemii na Univerzitě Palackého v Olomouci. V letech 2008 až 2020 působil jako vedoucí katedry fyzikální chemie. Nyní vede Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN-RCPTM) a také působí v národním superpočítačovém centru IT4Innovations na VŠB-TUO.

Věnuje se studiu struktury a vlastností nanomateriálů a biomakromolekul, stál mimo jiné u objevu nejtenčího izolantu na světě – fluorografenu – a podílel se na vývoji prvního nekovového magnetu. V roce 2014 obdržel grant Neuron Impuls Nadačního fondu Neuron, v roce 2015 grant Evropské výzkumné rady (ERC) a získal také první EIC Transition grant v České republice. V roce 2020 jako vůbec první český vědec obdržel grant ERC Proof of Concept a v následujících letech tento úspěch ještě dvakrát zopakoval.

Projekt TECHSCALE (No. CZ.02.01.01/00/22_008/0004587) je financován z programu MŠMT OP JAK Špičkový výzkum, podpořeného z EFRR/ESF.


Autor
Martina Šaradínová
15. ledna 2024