Interview: CATRIN má dobře postavený tým s velkou chutí hrát a vyhrát
Fyzikální chemik Pavel Banáš je odborník na molekulárně dynamické simulace nukleových kyselin. V posledních měsících však musel vlastní výzkum poněkud upozadit. Od ledna je totiž v čele Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), vysokoškolského ústavu s nemalými ambicemi.
Máte za sebou prvních šest měsíců v pozici ředitele CATRIN. Jaký to byl půlrok?
Bezpochyby hektický a velmi náročný, především v prvních měsících. Museli jsme rozběhnout celou novou součást univerzity a nastavit fungování instituce od základní administrativy až po klíčové oblasti grantové podpory a transferu technologií. Zároveň ale přinesl i plno radosti z konstruktivní a smysluplné práce.
V jaké fázi se nyní CATRIN nachází?
V nedávném rozhovoru si bývalý rektor UP Jaroslav Miller vypůjčil sportovní terminologii, když tvrdil, že klíčové vědce stejně jako klíčové sportovce nelze jen tak jednoduše nahradit. S tímto tvrzením naprosto souhlasím, a pokud bych měl pokračovat v tomto sportovním příměru, tak CATRIN se podařilo udržet si své nejlepší hráče, má dobře postavený tým v nejlepší formě a s velkou chutí hrát a vyhrát. Chci tím říct, že jsme se dostali do fáze, kdy se nám díky integraci výzkumných center otevřely nové možnosti, které můžeme zúročit tím, co umíme nejlépe – tvrdou a poctivou prací na špičkové vědě.
CATRIN má ambice stát se jedním z nejlepších vědeckých center v Evropě. Na základě jaké strategie toho chcete dosáhnout?
Jednoznačně je to pokračování v trendu internacionalizace výzkumného prostředí ústavu, kde již dnes máme zhruba polovinu zaměstnanců ze zahraničí. Dále chceme rozvíjet výzkumné týmy kolem mladých talentovaných vědců a nastavit jasná pravidla pro vznik juniorských skupin. Prioritně se zaměříme na mezinárodní grantová schémata, především v programu Horizon Europe, a systematický rozvoj spolupráce s excelentními institucemi v zahraničí a průmyslovými partnery. Na přelom roku také plánujeme interní evaluaci výzkumných skupin mezinárodní vědeckou radou ústavu.
CATRIN je otevřená struktura, důraz kladete na multidisciplinární výzkum. Jaké výzkumné směry nyní dominují?
V tuto chvíli se CATRIN zaměřuje na oblast nanotechnologií, materiálového výzkumu, biotechnologií, zemědělského výzkumu, biomedicíny a translační medicíny. V přírodních a lékařských vědách tak máme pokryty klíčové směry výzkumu týkající se problematiky udržitelného životního prostředí a adaptací na klimatické změny, ať už se jedná o vývoj nových technologií pro získávání a uchování čisté energie, remediace životního prostředí, vývoj nových odolnějších plodin či technologií pro cirkulární ekonomiku. Druhou důležitou problematikou je vývoj nových technologií a postupů aplikovatelných v oblasti biomedicíny, ať už jde o diagnostiku, prevenci nebo terapii infekčních chorob a nádorových onemocnění.
Jaké největší výzvy před vámi stojí?
Z organizačně-ekonomického pohledu je velkou výzvou konec financování operačních programů po roce 2022, kdy budeme muset restrukturalizovat financování našeho výzkumu a mnohem více se zaměřit na mezinárodní grantová schémata – už teď se na tento krok systematicky připravujeme. V této situaci se nicméně všechna tři výzkumná centra, která byla integrována do CATRIN, již dvakrát ocitla a vždy bez problémů uspěla. Z vědeckého pohledu je potřeba zlepšit naše schopnosti v transferu technologií. Máme špičkový základní i aplikovaný výzkum, přesto jen málo technologií jsme schopni posunout na stupnici technology readiness level dál než na stupeň TRL4. Také chceme dále prohlubovat multidisciplinaritu našeho výzkumu a budovat postupně mosty ke společenskovědním a humanitním oborům. Toto se ukazuje být obecnější a stále naléhavější výzvou celé moderní vědy. Je sice úchvatné, když vyvineme nové materiály nebo technologie, například nové odolnější a nutričně bohatší plodiny pomocí moderních genetických postupů, ale bude to marná práce, pokud na ně společnost nebude připravena, nebude schopna je využít nebo je dokonce odmítne.
Jak se díváte do dalšího období? S optimismem?
Určitě. CATRIN je plná skvělých lidí s velkým entuziasmem, ať už vědců nebo administrativního personálu, kteří jsou odhodláni tvrdě pracovat na vybudování excelentního výzkumného ústavu na světové úrovni. Máme řadu špičkových vědců, dobře fungující výzkumné týmy a daří se nacházet nové interdisciplinární a transdisciplinární spolupráce napříč celým ústavem. Kromě toho jednáme s několika excelentními institucemi v zahraničí o budoucí spolupráci a případném partnerství. Už teď se tedy jasně ukazuje, že integrace výzkumných kapacit na Univerzitě Palackého měla z vědeckého pohledu hluboký smysl.
doc. Mgr. Pavel Banáš, Ph.D. (*1980)
Absolvoval obory Analytická chemie a Aplikovaná fyzika se zaměřením na přístrojovou fyziku a metrologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Tam v roce 2009 získal doktorát v oboru Fyzikální chemie a v roce 2013 v tomtéž oboru habilitoval. Do roku 2020 působil jako docent na katedře Fyzikální chemie a v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. V letech 2019 a 2020 byl prorektorem pro strategii vědy a výzkumu. Od 1. ledna 2021 působí jako ředitel Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií.
V průběhu doktorského studia absolvoval stáže v SISSA – Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati v Trieste (Itálie) a v Uppsala Biomedical Centre (Švédsko), poté také na University of Michigan v Ann Arbor (USA). V letech 2006 až 2009 působil jako vědecký pracovník v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze a od roku 2009 je vědeckým pracovníkem v Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně.
Předmětem jeho odborného zájmu je teoretické studium struktury a dynamiky nukleových kyselin a vývoj teoretických metod pro popis konformačního chování biomolekul. Ve svém bádání spolupracuje s experimentálními i teoretickými týmy z řady zahraničních vědeckých institucí.
Je ženatý, má tři skvělé děti – Kateřinu, Marka a Antonína. Jako bývalý skaut se rád toulá po horách a leze po skalách.