Fascinuje mě být u zrodu řešení problému

Být přímo v centru řešení problému a hledat nástroje k realizaci tohoto řešení byl jeden z důvodů, proč se Martin Ondra před lety rozhodl studovat buněčnou a molekulární biologii a vydat se na dráhu vědce. K výzkumu se dostal už během bakalářského a magisterského studia a nyní se v rámci doktorátu podílí v Ústavu molekulární a translační medicíny na třech projektech, jejichž výsledky by v budoucnu mohly přispět jak k léčbě cystické fibrózy nebo poškození oční rohovky, tak i například k detekci sentinelových lymfatických uzlin u pacientů s rakovinou prsu.

„Společným jmenovatelem těchto projektů je vytváření nových buněčných modelů využitelných nejčastěji pro vysokokapacitní testování chemických látek. Například u cystické fibrózy se pomocí modelů snažíme najít nové modifikátory a korektory CFTR proteinu, kterého mutace vyvolávají právě toto onemocnění.
Další projekt je spojen s výzkumem rohovky. Pokud dojde k jejímu poškození, nezbývá než její transplantace od jiného pacienta. Dárců samozřejmě není dostatek, proto se snažíme přinutit buňky k dělení, abychom získali více materiálu pro nemocné. Třetí projekt se týká vizualizace lymfatických uzlin, kdy pracuji na vytvoření in vitro modelů pro validaci využití nanodiamantů ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR.,“ objasnil doktorand.

S výzkumem lymfatických uzlin pojí i svůj zatím největší úspěch. Je jím sdílené prvoautorství na publikaci v prestižním časopise Advanced Functional Materials. Vědci v něm přiblížili komplexní výzkum od přípravy nanodiamantů až po první in vivo ověření. Výzkum pokračuje a s ním i nadšení mladého vědce. Jeho cílem je dokončit letos doktorské studium a poté případně vyrazit jako postdoc do Kanady, kde již absolvoval půlroční stáž. Zkušenosti a kontakty sbíral i na konferencích v Kanadě, USA či Belgii.

„Fascinuje mě, že mohu být o zrodu řešení problému. Ne každá myšlenka vyjde. Ale ta možnost něco vymyslet, přicházet s inovativním řešením, je skvělá,“ tvrdí.