CATRIN je součástí národního centra kompetence zaměřeného na polymery
Odborníci z několika výzkumných skupin CATRIN se zapojí do řešení projektů Národního centra kompetence (NCK) polymerních materiálů a technologií pro 21. století (POLY-ENVI21), které uspělo v soutěži Technologické agentury ČR a pod vedením Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně propojí výzkumné týmy z devíti výzkumných organizací a 16 podniků. Olomoučtí vědci se zaměří například na vývoj aditiv do polymerů nebo přípravu technologií pro eliminaci mikroplastů v odpadních vodách.
„Projekt je z velké části zaměřen na cirkulární ekonomiku a recyklaci plastových odpadů, jakož i na zlepšování vlastností plastů. My budeme navazovat na naše předchozí zkušenosti z dřívějšího Centra kompetence ALTERBIO a zčásti i na environmentální výzkum řešený v rámci projektu NANOBIOWAT. Některé oblasti pro nás ale budou poměrně nové,“ uvedl Jan Filip z CATRIN.
Jedním z úkolů bude navrhnout řešení, která umožní odhalit a eliminovat mikroplasty v odpadních vodách. „K tomu je potřeba dovyvinout a optimalizovat metodu identifikace mikroplastů, abychom dokázali říct, jaké mikroplasty a v jakých koncentracích jsou v konkrétních odpadních vodách a následně se mohli podílet na vývoji technologie pro jejich odstranění. Využijeme zejména naše mikroskopické techniky, dynamický rozptyl světla a případně další separační techniky,“ objasnil Filip. Dalším z úkolů řešených v tomto projektu bude značení plastů pomocí nanostruktur, což může přispět například i ke snazší separaci plastových odpadů.
Z akademických partnerů budou vědci z CATRIN spolupracovat zejména s VŠB-TUO nebo Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Jelikož je NCK rozděleno do průběžně řešených projektů, které se postupně definují, bude navazována spolupráce i s dalšími členy konsorcia.
„Plánujeme rozvíjet spolupráci s Centrem organické chemie v Pardubicích, zahájili jsme spolupráci s firmou ASIO v oblasti detekce a eliminace mikroplastů. Z komerčních partnerů aktuálně spolupracujeme také například s firmou Hella Autotechnik Nova na vývoji termosetických směsí,“ doplnil Filip.
Na vývoji termosetické směsi výzkumníci spolupracují i s kolegy z VŠB-TUO. Cílem je minimalizovat efekt odpařování nezreagovaných aditiv a tím zcela vynechat proces lakování hojně využívaný v automobilovém průmyslu, jenž představuje velkou ekologickou zátěž. „Klademe si za cíl najít vztahy mezi chováním aditiv ve směsi a výslednými vlastnostmi materiálu za účelem dokonalého zužitkování jednotlivých komponent v termosetické směsi při procesu injekčního vstřikování,“ řekl Aleš Slíva z Fakulty strojní VŠB-TUO.
Projekt NCK zahrnuje široké spektrum výzkumných úkolů, které mají předpoklad uplatnit se v dohledné době v praxi. Jedná se například o zvýšení účinnosti a automatizaci procesu třídění plastů při jejich recyklaci, nalezení nových způsobů pro efektivní získání ekonomicky cenných látek z plastového odpadu nebo vývoj nových polymerů od polyfunkčních materiálů až po speciální materiály například pro medicínu.
Projekt navazuje na strategie České republiky (Strategie cirkulární Česko 2040) a EU (Green Deal, cirkulární ekonomika, surovinová nezávislost). Výzkumné aktivity jsou rozděleny do čtyř základních oblastí, kterými jsou: Pokročilé materiály, Environmentální procesní inženýrství, Spotřeba v cirkulárním prostředí a neposlední řadě Komunikace, diseminace a kreativita. Provázanost firem a výzkumných pracovišť cílí především na chemický, automobilový a textilní průmysl, ale také i na stavebnictví. Celkové náklady řešitelského konsorcia činí téměř 380 milionů korun, přičemž čtvrtina z těchto nákladů bude hrazena z firemního sektoru.